Wóihaŋble
Waná Kȟowákataŋhaŋ Wičhókhuže Ečhéčapi Iyéhaŋtu: Tóškhe Ečhúŋk’uŋpi Yuŋkȟáŋ Mniwáthutkala Iyáȟpeuŋkíčhiyapi Kte Šni
Waníyetu iyóhila, oyáte kȟoktášiča osní oyúspapi naíŋš kȟowákataŋhaŋ wičhókhuže ečhéčapi na ičákižapi. Na lé waníyetu kiŋ akhé héčheča kta načhéče.
Mary Pappas owáyawa waŋ él wayázaŋ awáŋyaŋka wówaši ečhúŋ, na 2009 k’uŋ héhaŋ Khukhúše Kȟowákataŋhaŋ Wičhókhuže (H1N1 eyápi kiŋ hé) tȟokáheya waákisniya wóitȟaŋčhaŋ kiŋ iwáktawičhaye. Yuŋkȟáŋ hé heyé: “Kȟal’íwičhayutȟapi naíŋš kȟal’íiglutȟapi kiŋ hé é ȟče kštó. Kȟowákataŋhaŋ wičhókhuže kiŋ hé eyášna natákȟata iyáyustagya hí, na ikčéya osní oyúspapi čháŋna, eyášna natákȟatapi šni. Čha héčha uŋ kȟal’íwičhayutȟapi naíŋš kȟal’íiglutȟapi uŋ tókhečapi kiŋ slolkíyapi kte. Na nakúŋ líla kȟátapi naíŋš tȟéhaŋ natákȟatapi háŋtaŋš, waákisniya kiŋ waŋyáŋg yápi kta iyéčheča,” eyé.
Pappas hé waníyetu wikčémna yámni sáŋm iyáya heháŋyaŋ wayázaŋ awáŋyaŋka wówaši ečhúŋ, na kȟal’íslolye okáǧe waŋží wayúšna šni ečhéča kiŋ é ȟča kéye. Líla óta opȟétȟuŋ-phičá, éyaš waŋží iyótaŋla na líla yawášte kiŋ hé “Exergen TemporalScanner” eyápi kiŋ é. Wašté na yuháphiča kéyiŋ na agná oúŋ wašté kéye. Íŋše uŋ tuwá pȟaȟté kiŋ ópta ékatȟaŋpi háŋtaŋš, wáŋčagna kȟal’íyutȟapi kiŋ pazó kte.
Wakȟáŋyeža kiŋ kȟal’íwičhayutȟapi wičhóȟ’aŋ kiŋ líla oéčhuŋ šíče, thiyáta naíŋš owáyawa ektá. Pappas heyé: “TemporalScanner kiŋ líla waštéwalake ičhíŋ wakȟáŋyeža kiŋ lílaȟčiŋ ikámapi šni. Tákuni núŋǧe ogná naíŋš í mahél naíŋš uŋzé mahél okígnakapi šni kiŋ tókȟa šni. Na wakȟáŋyeža waŋží táku tókheča k’éyaš ištákakpaŋpi s’e kȟal’íblutȟa owákihi. Nakúŋ ištíŋme éyaš tókȟake šni – bluȟíčiŋ kte šni kštó!” eyé.
Hó čha Pappas wóechuŋ tónakel ečhánuŋ waštéka kéya yuŋkȟáŋ hená waná čhažéyal uŋkówapi na ečhél yunáyeuŋničhiyapi kte. Waníyetu na wičhókhuže makȟóuŋčhaǧe kiŋ lé él, léčhel niglúwiŋyeyapi kiŋ wašté kte:
1. Khitȟála napé glužáža yo/ye. Na héčhanuŋ čháŋna šna, okpí wikčémna núŋpa heháŋyaŋ ečhúŋ wo/we. Na ečháš haípažaža kȟó úŋ wo/we, héčhel mniwáthutkala wičháluowaŋčaya kte šni. Naíŋš éčhuȟčiŋ mniwáthutkala ikté úŋ wo/we.
2. Wóyute naíŋš wóyatke kiŋ tuwéni kičhí okíčhič’u šni yo/ye.
3. Takúku tuwé k’éyaš épatȟaŋ s’a – thiyópa tȟašpú naíŋš ožáŋžaŋ iyúile ešáša – ižéhaŋ pakhíŋta yo/ye.
4. Hoyáȟpiŋ naíŋš yapšá čháŋna šna okȟáŋkakpe naíŋš ógle istó uŋ í agláȟpa yo/ye.
5. Pȟaȟlípakhiŋte waŋží núŋ čháŋšna wáŋčagna iȟpéya yo/ye.
6. Natá kiŋ nikȟáte háŋtaŋš, khitȟála kȟal’íigluthiŋ na waákisniya kiŋ waŋglág yá yo/ye.
7. Taŋyáŋ ištíŋme wačhíŋ na mní óta yatkáŋ yo/ye.
8. Onáp’oye waŋží úŋ wo/we. Pȟóǧe íyoničaskiče kiŋ akísniniyiŋ kte.
9. Wówaši naíŋš wayáwa yé šni yo/ye, héčhel wičhókhuže waŋ eníčheča kiŋ hé owáŋgwičhayayiŋ kte šni. Na natá nikȟáte k’uŋ wáŋčačhaŋ heháŋyaŋ aníčisni šni haŋní khihúŋni šni yo/ye.
10. Kȟowákataŋhaŋ wičhókhuže čhapȟápi waŋží waákisniya kiŋ kilá yo/ye, naíŋš éčuȟčiŋš iglúkčaŋ yo/ye. Na lé isáŋm slolyáya yačhíŋ héči, lél yá yo/ye: www.cdc.gov/flu.
NewsUSA lé uŋúŋkhiyapi